Nemovitosti-vykup.cz

Zajímavý názor ÚS v Brně na poli restitucí pozemku a de facto i užívání pozemků.

V rámci restituce nelze dle mínění Ústavního soudu totiž vydat pozemky, u kterých nemůže být umožněna jejich plná dispozice (realizace) vlastnického práva.

Zajímavý názor ÚS v Brně na poli restitucí pozemku a de facto i užívání pozemků.

autor. JURIS REAL

V rámci restituce nelze dle mínění Ústavního soudu totiž vydat pozemky, u kterých nemůže být umožněna jejich plná dispozice (realizace) vlastnického práva.

IV. senát Ústavního soudu vyhověl ústavní stížnosti stěžovatelky Hlavního města Prahy a zrušil výrok I usnesení Nejvyššího soudu, výrok I rozsudku Městského soudu v Praze a výrok II rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, neboť jimi bylo porušeno základní právo stěžovatelky na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (LZPS).

V civilním řízení před obecnými soudy se stěžovatelka žalobou podanou proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu domáhala určení, že vedlejší účastníci (oprávněné osoby) nejsou podílovými spoluvlastníky blíže specifikovaných pozemků v katastrálním území Nusle v hl. m. Praha z důvodu jejich zastavěnosti ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě.

Žalobkyně argumentovala tím, že sporné pozemky jsou neodmyslitelnou součástí Centrálního parku Družba, jenž bezprostředně souvisí se sídlišti Na Děkance, Na Pekařce, Pankrác I a Pankrác II, přičemž sídliště nemůže existovat bez zelených prostranství (parků, dětských hřišť atd.).

Z tohoto důvodu nelze oprávněným osobám pozemky v restituci právě vydat.

Obvodní soud žalobě částečně vyhověl (ohledně pozemku s asfaltovou plochou, sloužící jako přístupová cesta), napadeným výrokem II však žalobu zamítl s tím, že vydání zbývajících pozemků nic nebrání.

Městský soud v Praze rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil a shledal, že námitka, že předmětné pozemky je nutné pokládat za zastavěné, neboť tvoří součást areálu sídliště, není důvodná.

Nejvyšší soud v Brně dovolání stěžovatelky odmítl.

Stěžovatelka se posléze obrátila na Ústavní soud kvůli tvrzenému porušení jejích základních práv.

Ústavní soud dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Ústavní soud si je vědom toho, že interpretace omezujících podmínek obsažených v ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě je velmi komplikovaná, neboť dochází ke kolizi mezi legitimním restitučním nárokem oprávněné osoby na vydání pozemků in natura na straně jedné a veřejným zájmem na straně druhé.

Avšak Ústavní soud konstatuje, že v nynější posuzované věci nerespektovaly obecné soudy závěry, vyslovené již v nálezu ze dne 1. 7. 2014 sp. zn. I. ÚS 581/14 a v nálezu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. II. ÚS 536/14.

V projednávané věci je pak nepochybné, že restituentům nemůže být umožněna plná realizace vlastnického práva, která předpokládá možnost výkonu vlastnických oprávnění.

Individuální užívání veřejně přístupné travnaté plochy nepřipadá v úvahu. Totéž platí o držbě pozemků - ta by byla vzhledem k veřejné přístupnosti pozemků permanentně rušena.

Ani po naturální restituci, ani po případném převodu pozemku, se nedá očekávat změna jeho účelového určení.

Předmětné pozemky ve formě či podobě veřejné zeleně jsou v posuzovaném případě veřejným statkem a v dané městské lokalitě je vyloučené, že by restituenti či jiní vlastníci pozemku dosáhli pro futuro (do budoucna) změny územního plánu (jedině ta by totiž mohla vést k tomu, že by se pozemek stal skutečným předmětem výkonu vlastnických oprávnění).

Lze tedy proto podle závěru Ústavního soudu shrnout či uzavřít, že rozhodnutím in favorem (ve prospěch) oprávněných osob a vydáním předmětných pozemků došlo ke vzniku tzv. holého vlastnictví (nuda proprietas), což však není účelem restitučního procesu, směřujícího k alespoň částečnému zmírnění majetkových křivd, způsobených oprávněným osobám totalitní komunistickou mocí v tzv. rozhodném období.

Nevratná změna účelu užívání pozemků brání jejich vydání, které by se dostalo do kontradikce s účelem pozemkové restituce, deklarovaným v preambuli a v ustanovení § 1 odst. 1 zákona o půdě.

Kauza se teď vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jenž bude samozřejmě při svém dalším rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu, dovozeným právě v tomto nálezu.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.