Nemovitosti-vykup.cz

Vlastník činžovního domu může odmítnout pronajmout byt cizincům nebo Romům.

Realitnímu makléři by za to hrozil soud.

Vlastník činžovního domu může odmítnout pronajmout byt cizincům nebo Romům.

autor. JURIS REAL

Realitnímu makléři by za to hrozil soud.

Realitní makléři se mohou dostat do komplikací. Když budou plnit přání vlastníků nemovitostí, kteří nechtějí ve svých bytech cizince nebo Romy, mohou skončit až u soudu. V precedentním rozsudku figuruje realitní kancelář Elišky Noskové. Ta na výslovné přání odmítla pronajmout byt ženě jen proto, že je Romka.

Realitním makléřům by se v budoucnu mohla jejich práce zkomplikovat. Když jim vlastník nemovitosti zadá, že ve svém nájemním bytě nechce určitou skupinu lidí, například cizince, invalidy nebo Romy, nebudou moct jeho přání vyhovět. Pokud to udělají, skončí pravděpodobně před soudem. Průlomové rozhodnutí pro takové případy vydal litoměřický soudce Jiří Šlapal. Ten řešil kauzu Lenky Balogové, které realitní kancelář Elišky Noskové nechtěla poskytnout pronájem bytu v Lovosicích, protože je Romka. Makléř přitom plnil výslovné přání majitele této nemovitosti. Jenže Šlapal v písemném rozsudku, který před několika dny dokončil, uvedl, že takový postup není možný. "Realitní makléř nemůže takový diskriminační pokyn ze strany vlastníka přijmout a považovat jej za závazný," napsal soudce.

Pokud se tedy realitní makléři chtějí vyvarovat problémů, měli by podle Šlapala podobná přání vlastníků nemovitostí odmítat. "Jde o hloupost, která se v našem reálném životě nikdy nemůže uchytit a nutí lidi jen lhát," řekl k tomu advokát Ondřej Pecák, který zastupuje makléřku Elišku Noskovou. Pecák se svou klientkou se v těchto dnech rozhodují, zda se proti verdiktu odvolají. Podle rozsudku, který ještě není pravomocný, by se Nosková měla Balogové za její diskriminaci omluvit. Realitní makléř podle zmíněného verdiktu nesmí odmítnout pronájem nemovitosti třeba zdravotně postiženému, cizinci nebo Romovi. Naopak sám vlastník bytu takovou možnost má. "Může se zcela svobodně rozhodnout, komu svůj majetek pronajme, a své rozhodnutí ani nemusí navenek žádným způsobem zdůvodňovat," uvedl soudce Jiří Šlapal.

Problém ale nastává právě tehdy, kdy se obrátí na realitní kancelář. V tomto případě musí podle Šlapala majitel nemovitosti počítat s tím, že když makléř poté nabídku zveřejní, nesmí se chovat diskriminačně.

Verdikt soudu je možné obejít

Právník Karel Šrol, který se zabývá bytovým právem, však tvrdí, že realitní kanceláře budou moct i v budoucnu vyhovět vlastníkům, kteří některé nájemníky ve svém bytě nechtějí. Akorát začnou podobná rozhodnutí obcházet.

"Makléři by to neměli zdůvodňovat, to je nebezpečné. Když nebudou chtít nájemní smlouvu podepsat, měli by se omluvit, že majitel od pronájmu odstupuje nebo že si ho rozmyslel," prohlásil Šrol.

Podle verdiktu se makléřka Eliška Nosková má Lence Balogové omluvit, požadované odškodnění 100 tisíc korun ale nakonec platit nemusí. Soudce takový trest odmítl. V písemném rozhodnutí vysvětlil, že by se podobné případy diskriminace mohly začít zneužívat a soudy by poté řešily celou řadu žalob.

"Přiznání peněžité náhrady by mohlo založit precedens snadno zneužitelný a ve své podstatě z hlediska celé občanské společnosti i nebezpečný," napsal soudce.

Spor, v němž nyní sepsal Jiří Šlapal písemný rozsudek, má počátek v roce 2013. Tehdy úřad ombudsmana testoval realitní kanceláře a jejich ochotu pronajímat byty Romům. Akce se zúčastnila také Lenka Balogová, která je vedoucí Poradny pro občanství, občanská a lidská práva v Ústí nad Labem. S kanceláří veřejného ochránce práv měla kvůli tomu sepsanou dohodu. Během testu se Balogová dovolala také do realitní kanceláře Elišky Noskové. Podle záznamu, který byl přehrán u soudu, se makléř během hovoru Balogové zeptal, zda je Romka. Ta mu odpověděla, že ano. Spolupracovník Noskové na to zareagoval slovy, že Romy majitel bytu nechce, protože s nimi má špatné zkušenosti.

Ombudsmanka Anna Šabatová se již letos v létě sešla se zástupci Asociace realitních kanceláří. Na setkání řešili, jak by měli v těchto případech postupovat. Šabatová míní, že majitelé nemovitostí dnes mají řadu možností, jak najít nájemníka, který nebude byt poškozovat a bude jim řádně platit. "Majitel může například požadovat informace o průměrných příjmech zájemce o byt, o počtu s ním žijících osob, stanovit jako podmínku složení jistoty, případně žádat i reference z předchozího bydliště. Využívat se dají i smlouvy na dobu určitou," domnívá se ombudsmanka.

S pronájmem či prodejem bytů například cizincům mají problémy také bytová družstva. Mnohá mají přímo ve svých stanovách uvedeno, že členem se smí stát jen občan, který má trvalý pobyt v České republice. Bytová družstva spoléhají na to, že jejich stanovy neprocházejí prakticky žádnou kontrolou. Tato taktika zatím funguje. Když jsou cizinci odmítnuti, už se tím nechtějí dále zabývat. Také proto, že od začátku vědí, že i kdyby u případného soudu uspěli, nebudou v domě vítáni.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.