Nemovitosti-vykup.cz

Vlastníci pozemků na Liberecku žalují povodí kvůli neodsouhlasené stavbě hráze.

Otec a syn zažalovali státní podnik Povodí Labe kvůli stavbě protipovodňové hráze ve Vísce, která je součásti obce Višňová. Tolik potřebná a nutná stavba má chránit majetek a obyvatele před vylitím Smědé z břehů a odolat má dvacetileté vodě.

Vlastníci pozemků na Liberecku žalují povodí kvůli neodsouhlasené stavbě hráze.

autor. JURIS REAL

Otec a syn zažalovali státní podnik Povodí Labe kvůli stavbě protipovodňové hráze ve Vísce, která je součásti obce Višňová. Tolik potřebná a nutná stavba má chránit majetek a obyvatele před vylitím Smědé z břehů a odolat má dvacetileté vodě.

Avšak hráz, jak otec a syn Svobodovi říkají, stojí na jejich privátním pozemku, aniž by k tomu dali vlastníci souhlas. „Jedná se nám o princip. Stát se chová arogantně. Já kdybych cokoliv stavěl, musím mít všechny dokumenty v pořádku. Ale stát a státní podnik je asi mít nemusí. Má zkolaudovanou stavbu na cizím pozemku,“ konstatoval syn vlastníka pozemků Petra Svobody Pavel. Otec a syn Svobodovi zažalovali Povodí Labe o 128 tisíc korun pro bezdůvodné obohacení za užívání pozemků. A také za zmařenou investici. Pavel Svoboda totiž musel na parcele přestat chovat ovce, které mu ročně vynášely zisky 20 tisíc korun. „Po dokončení stavby hráze mi jednoduše sdělili, že se ovce nesmí na pozemku dál pohybovat. Chov jsem musel ukončit,“ řekl Pavel Svoboda během včerejšího soudního jednání.

Žaloba je podána za období od 4. prosince 2013 do 3. prosince 2016. Za každý rok používání pozemků požadují žalobci 42,8 tisíc korun.

Když přišly povodně v roce 2010, napáchaly v obci Višňová obrovské škody. Jen na obecním majetku se vyšplhaly na 26 milionů, celkově na 272 milionů korun. Rozbouřená řeka poničila silnice a celkem čtyři mosty. Přímo ve Vísce pak museli postavit zcela nový most. Jestliže do budoucna dojde k další povodni, zmírnit škody má právě protipovodňová hráz. O jejím vybudování uvažovala obec již dříve, nejdůležitějším impulzem k zahájení projektu byly právě povodně z roku 2010. I Pavel Svoboda proto považuje hráz za potřebnou stavbu, avšak upozorňuje na skutečnost, že původně o prodeji pozemků jednal s obcí. Měl s ní smlouvu o smlouvě budoucí kupní. „Počítal jsem s tím, že ovce budu muset přestat chovat. Předpokladem k ukončení chovu byl ale prodej obci. K tomu nedošlo. Povodí Labe pak prodej vůbec neřešilo,“ poznamenal rozhořčený Pavel Svoboda.

Když se změnil stavebník a do hry vstoupilo Povodí Labe, Svobodovi o tom údajně nikdo nedal vědět. „Postavili stavbu na cizím pozemku, který zabrali, a bez svolení vlastníka pozemku. Můj klient navíc musel přestat s chovem,“ poznamenala Svobodova advokátka Eva Hromadová. Skoro 1,4 kilometry dlouhá hráz mezi Vískou a Minkovicemi je zkolaudovaná od konce roku 2013. Stavěla se v rámci programu ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi II. Peníze šly přímo ze státního rozpočtu. Vlastník pozemků Pavel Svoboda podepsal smlouvu o smlouvě budoucí kupní v lednu 2011. Podle dřívějšího vyjádření Povodí Labe se tím zavázal uzavřít kupní smlouvu o převodu vlastnických práv k pozemkům, které měly sloužit ke stavbě. Po jejím dokončení, a to nejpozději do půl roku po vydání kolaudačního souhlasu. „Těsně před kolaudací stavby hráze v polovině roku 2013, převedl pan Pavel Svoboda darovací smlouvou dotčené nemovitosti do vlastnictví inženýra Petra Svobody, otce. O této skutečnosti nás, jako investora stavby, neinformoval. Nemluvě pak ani o závazku, vyplývajícím pro něj z uzavřené budoucí kupní smlouvy, že pozemky v průběhu stavby nijak nezatíží a nezcizí,“ poznamenal před časem investiční ředitel Povodí Labe Petr Martínek. Svoboda ale trvá na tom, že smlouvu měl jen s obcí. Tu prý o převodu pozemku informoval. „Nevyrozuměli mě "prostě" o změně stavebníka. Povodí jsem ani nemohl informovat,“ hájí se rezolutně Pavel Svoboda.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.