Nemovitosti-vykup.cz

Při sousedských sporech o porosty je nutné řešit, jak jsou staré.

Civilní soudy musí při sousedských sporech kvůli stromům na hranicích pozemků uvážit, zda byly vysazené před účinností nového občanského zákoníku, anebo až po ní - tj. po 1. 1. 2014.

Při sousedských sporech o porosty je nutné řešit, jak jsou staré.

autor. JURIS REAL

Civilní soudy musí při sousedských sporech kvůli stromům na hranicích pozemků uvážit, zda byly vysazené před účinností nového občanského zákoníku, anebo až po ní - tj. po 1. 1. 2014.

Odvíjí se od toho případná aplikovatelnost ustanovení, na jehož základě se lze u soudu domáhat odstranění konkrétní dřeviny. Použít ustanovení platné od 1. ledna 2014 na dříve vysazené stromy by bylo nepřípustnou retroaktivitou, plyne z čerstvě publikovaného rozsudku Nejvyššího soudu (NS). Vysazení stromu je jednorázovým aktem. "Pokud tento okamžik nastal před účinností občanského zákoníku, jedná se o uzavřený skutek, který s ohledem na zásady evropské právní tradice nemůže být podroben právním následkům, které jsou stanoveny novým právem," stojí v rozsudku.

Nový občanský zákoník konstatuje, že pokud má vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice parcel. Pokud je už vysadil a nechal vzrůst, lze se domáhat jejich odstranění. Jestliže z místních zvyklostí neplyne něco jiného, platí podle zákoníku pro stromy dorůstající zpravidla víc než tři metry výšky přípustná vzdálenost tři metry od společné hranice pozemků, pro ostatní stromy pak 1,5 metru. V konkrétní kauze se sousedé z Královéhradecka přeli kvůli stromům, z nichž na vedlejší pozemek padalo jehličí a listí. Okresní soud v Hradci Králové žalobě částečně vyhověl a nařídil pokácet jedli a jalovec. Žalovaná strana podala dovolání, v němž žádala NS o ujasnění pojmů "rozumné" důvody" a "místní zvyklosti". NS ovšem dospěl k závěru, že sporné ustanovení vůbec nebylo možné aplikovat.

Starší občanský zákoník obdobný paragraf neobsahoval. V době jeho účinnosti nebylo možné domáhat se v analogických situacích uložení aktivní povinnosti, např. pokácení stromu, ale pouze toho, aby se soused zdržel určitého rušení. Sporné ustanovení nového občanského zákoníku lze tak aplikovat jen na stromy vysazené po 1. lednu 2014. I současný kodex občanského práva však dává nespokojeným sousedům další prostředky k právní obraně, a to např. tzv. zápůrčí žalobu o zdržení se protiprávního zasahování do vlastnického práva. V konečném důsledku tak člověk může dosáhnout i pokácení dříve vysazených stromů, ačkoliv to nebude přímým žalobním požadavkem. Další možností je také poukazovat na hrozící újmu na životě, zdraví nebo na vlastnictví.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.