Nemovitosti-vykup.cz

Nedostatek bytů trápí nejen Prahu ale i Brno.

V Praze se obvykle postaví o 2 000 – 6 000 bytů méně, než by bylo potřeba. Řešení této krize je podle Michala Šourka, hlavy ateliéru MS architekti, poměrně jednoduchá. Stačí se opět více zaměřit na modernizaci a zvelebování veřejných prostor.

Nedostatek bytů trápí nejen Prahu ale i Brno.

autor. JURIS REAL (Zdroj: Hypoindex)

V Praze se obvykle postaví o 2 000 – 6 000 bytů méně, než by bylo potřeba. Řešení této krize je podle Michala Šourka, hlavy ateliéru MS architekti, poměrně jednoduchá. Stačí se opět více zaměřit na modernizaci a zvelebování veřejných prostor.

Bytová krize zmítá i dvě největší města v České republice. Byty jsou čím dál tím dražší a staví se jich ročně o tisíce méně, než by bylo potřeba.

„Bytová krize má v Praze celkem snadné – a pravděpodobné – řešení. V Brně, dalším velkém bytovém trhu, situaci moc neznám, ale velmi pravděpodobně bude podobná a obdobný bude i další vývoj. Co se bude dít? Developeři budou stavět i nadále méně, než by chtěli, a ještě méně … To utlumí poptávku po stavebních kapacitách – a větší a velké stavební firmy se zase začnou o práci snažit. A z peněz, které snadno vydělaly v období hojnosti, investují něco do technologického rozvoje,“ říká Michal Šourek, hlava MS Architekti.

To ale neznamená, že se krize vyřeší sama od sebe. „Funkční, respektive kvalitní fyzický veřejný prostor ekonomicky úspěšnému městu dodává kvalitu života. Když se ale nestaví, nebuduje se ani veřejný prostor,“ doplňuje Michal Šourek. Zastává názor, že moderní architektura zapomíná na veřejný prostor, jedná se tudíž o globální problém. Tento deficit v pečování o veřejné prostory si uvědomuje málokdo. „Důsledkem – jedním z důsledků – deficitu kvalitního fyzického veřejného prostoru je z hlediska sociálního smíru suboptimální distribuce výnosů ekonomického rozvoje obce. HDP státu či města sice roste, ale příliš velká část obyvatel z toho nic nemá, nebo si to přinejmenším myslí. Proč? Protože kvalita života v jejích sídlech se nijak nemění, pokud se dokonce nehorší. A právě tady se rodí ten negativní vztah ke stavebnímu rozvoji,“ vysvětluje Michal Šourek.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.