Provozuje:
Juris Real Estate

Návrh zákona o registru smluv se zřejmě dočká zásadních změn.

Poslanecký návrh, jenž počítá se zveřejňováním smluv na internetu, čeká na schválení v druhém a třetím čtení ve sněmovně. Na některá jeho rizika upozorňují malé obce, ale také státní či polostátní firmy.

Návrh zákona o registru smluv se zřejmě dočká zásadních změn.

autor. JURIS REAL

Poslanecký návrh, jenž počítá se zveřejňováním smluv na internetu, čeká na schválení v druhém a třetím čtení ve sněmovně. Na některá jeho rizika upozorňují malé obce, ale také státní či polostátní firmy.

Zákon o registru smluv v navrhovaném znění ukládá obcím, krajům a státním institucím, ale také společnostem ovládaným státem povinnost zveřejňovat smlouvy na Portálu veřejné správy. Jaké jsou limity tohoto zákona, může ohrozit český byznys, a čím argumentují jeho přívrženci? O tom debatovali účastníci Fóra Hospodářských novin. Limity zákona vidí například Jan Chvojka z ČSSD, jenž je zpravodajem předkládaného zákona. Argumentuje především situací na Slovensku, kde registr smluv funguje od roku 2011. „Limitem zákona je například očekávání, že klesne korupce. Dva roky po zavedení registru smluv ale Slovensko v žebříčku vnímání korupce prudce spadlo,“ říká Jan Chvojka. O přínosech zákona naopak nepochybuje jeho předkladatel, poslanec za TOP 09 Jan Farský. „Tato forma transparentnosti je tím nejlepším preventivním opatřením. Tam, kde se nic netají, se zvyšuje důvěra,“ říká Farský. Důvěru politické reprezentace považuje za klíčovou také Radim Bureš, programový ředitel Transparency International. „Registr smluv je dobrá ukázka toho, že řešení jde dál, že to není úzký boj s korupcí,“ uvádí.

Řečníky i širokou veřejnost ale nejvíce zajímalo vymezení subjektů, kterých se zákon týká. V jejich definici je hned několik protikladů. Zákon se týká například profesních komor, jako je Česká lékařská komora nebo Advokátní komora, které jsou financovány z členských příspěvků. Rovněž většina státních a polostátních firem ale funguje výhradně z vlastních prostředků, které vygenerují vlastní podnikatelskou činností, tedy nehospodaří s prostředky veřejných rozpočtů.

Netýká se naopak řady institucí, které s veřejnými prostředky nakládají. Úskalí je ve vymezení povinných osob podle toho, zda jsou „zřízeny zákonem“. Jiné jsou však zřízeny „na základě zákona“.

Například v resortu kultury se návrh vztahuje pouze na Národní galerii a na Českou filharmonii, a na zbylých 27 příspěvkových organizací včetně například Národního nebo Technického muzea zřízených na základě zákona nikoli. Jedná se o příspěvkové organizace, které zákonem zřízené nejsou, nicméně hospodaří s příspěvkem ze státního rozpočtu.

Podobný rozpor by nastal i u zdravotních pojišťoven. Ačkoli s penězi ze zdravotního pojištění nakládají všechny zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, povinnost zveřejňovat smlouvy by se týkala jen VZP. Mezi povinné subjekty by nepatřila soukromá zdravotnická zařízení, přestože jsou konečnými příjemci peněz z veřejných rozpočtů. Vymezení povinných subjektů očividně neodpovídá záměru zákona, jenž má za cíl střežit nakládání s veřejnými prostředky. Proto se i na poslaneckých výborech vedou diskuze o tom, kdo by měl být mezi povinné subjekty zahrnut a kdo nikoli.

„Zákon bude buď obsahovat výčet subjektů, kterých se týká, nebo vyjmenuje typy smluv, kterých se netýká,“ říká Jan Farský. Smlouvy každopádně nebudou obsahovat nic, co by bylo v rozporu s ochranou osobních údajů nebo ohrožovalo obchodní tajemství či bezpečnost státu.

A to je další palčivou otázkou registru smluv – hrozba pro český byznys. „Tím, že zveřejníme smlouvy, neodhalujeme jen svoji strategii, ale také obchodní strategii našich partnerů,“ upozorňuje Vratislav Košťál, vedoucí právních služeb státního podniku ČEPS a kritizuje také duplicitu se zákonem o svobodném přístupu k informacím.

„Věřím, že protikorupční účinek takového opatření bude robustní. Nemělo by se ale stát, že se pod agendu tohoto zákona dostanou při nějaké interpretaci také obchodní společnosti, které se pohybují v konkurenčním prostředí. Je zcela evidentní, že nemůže zveřejňovat smlouvy například společnost ČD Cargo. Pokud jí konkurence vidí například do marží, tak to může tu firmu zruinovat,“ tvrdí Miroslav Zámečník, ekonomický konzultant a člen NERV.

Všichni se shodují na tom, že registr smluv nesmí ohrozit fungování firmy. Kde ale končí hranice? „Tam, kde začíná podnikání,“ uvádí ředitel Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška. I zastánci zákona tvrdí, že by na internetu měly být zveřejněny opravdu pouze ty nejdůležitější údaje pro transparentnost zakázek. „Nechci, aby se registr stal druhým Facebookem, kde se bude každý odhalovat a bude možné toho zneužít. V době, kdy tu máme ekonomickou špionáž, a jsou země, které zneužívají své nerostné zdroje k uplatňování zahraniční politiky, potřebujeme být velmi opatrní v tom, kde budeme ukazovat své skutečné potřeby a svou skutečnou závislost,“ upozornil bezpečnostní poradce Andor Šándor.

Prozatím mají mít povinnost zveřejňovat údaje firmy s majetkovou účastí státu větší než 30 procent. Když se znovu vrátíme ke slovenskému vzoru, je třeba podotknout, že do tamějšího zákona z původního širokého okruhu státních a polostátních firem spadají nyní jen společnosti stoprocentně vlastněné státem.

Na stole už nyní leží několik pozměňovacích návrhů a další přibývají. Termín pro jejich podání vyprší v polovině května, následně se jimi budou zabývat poslanecké výbory. Jedním z nich je například návrh Miroslava Kalouska (TOP 09), kdy by smlouvy měly povinně zveřejňovat i soukromé firmy pobírající dotace z veřejných rozpočtů. Kalouskův návrh počítá jen s korporacemi, nikoli s jednotlivci. Netýká se podle jeho slov zemědělců, kteří dostávají například dotace na pěstební činnost. Některých částí skupiny Agrofert už by se ale tento návrh týkal.

Další změnu navrhuje Jeroným Tejc (ČSSD), který by rád zahrnul mezi povinné subjekty všech 17 církví a náboženských společností, které v rámci majetkových vyrovnání se státem obdrží 59 miliard korun. „Rádi bychom ty podněty, které považujeme za smysluplné, sloučili do jednoho pozměňovacího návrhu,“ poznamenal zpravodaj zákona Jan Chvojka.

Nový zákon o registru smluv to tak rozhodně nebude mít jednoduché. Je součástí široké diskuze, do které se pochopitelně zapojují se svými připomínkami i všechny subjekty, kterých by se měl týkat. Poslední týdny se mezi poslanci ujala nová myšlenka: současný poslanecký návrh zákona stáhnout a do dolní komory ho vrátit jako vládní návrh. „Ať zákon projde vládou, připomínkovým řízením, podívají se na něj odborníci na právo. Aby bylo vše, jak má být,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Zdeněk Pavlík z ČSSD a dodal, že průhlednost smluv je nutná, ale nesmí s ní být spojená větší byrokracie.

„Zákon o registru smluv bude buď obsahovat výčet subjektů, kterých se týká, nebo vyjmenuje typy smluv, kterých se netýká.“ Jan Farský poslanec TOP 09 (bez autora. Zákon o registru smluv se zřejmě dočká zásadních změn {citováno 5. května 2014}. Dostupný z http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=12918)




Fórum




Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
  Opište ověřovací kód z obrázku!
   
 
  Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.


 
Novinka

Získejte až 20% z provize realitní kanceláře.

Spolupráce - Provizi ve výši 20% nabízíme tomu, kdo zprostředkuje obchod, který bude naší společností úspěšně realizován.

Volejte 777 603 019

 

Kalkulátor nemovitostí

KalkultorSpočítejte si cenu vaší nemovitosti: Více o kalkulátoru

 

Poslední Aktuality a články

V provozu zůstalo 43 pct gastropodniků.

Po dvou týdnech od uzavření prostor restaurací či kaváren, které nyní mohou fungovat pouze prostřednictvím výdejových okének, zůstalo oproti polovině září v provozu zhruba 43 procent podniků. Více»

MVM Group je ode dneška vlastníkem innogy v České republice.

Maďarská státní společnost MVM Group je ode dneška novým stoprocentním vlastníkem společnosti innogy Česká republika a celé energetické skupiny innogy v ČR. Více»

Vrchní soud v Praze odmítl, aby úpadek Mladé fronty nově řešil pražský soud.

Nadřízený soud má za to, že důvody uváděné krajským soudem v Českých Budějovicích jsou ... nedostatečné, jelikož insolvenční soud už provedl v insolvenčním řízení řadu úkonů. Mj. vydal rozhodnutí o úpadku. Více»

Prodej automobilů kvůli uzavření autosalonů poklesl o čtvrtinu.

Díky uzavření autosalonů klesl prodej nových aut soukromým osobám proti běžnému stavu o více než čtvrtinu. Vyplývá to z dnešních informací automobilek pro ČTK. Více»

Češi letos u notářů sepsali 18 000 závětí.

Jejich počet mírně roste. Více»

Všechny články a aktuality »»