Nemovitosti-vykup.cz

Koupit dům bez pozemku?

Koupit si byt či dům, ale současně si nepořídit i pozemek pod ním představuje obrovské riziko. Na vlastní kůži se o tom mohli přesvědčit i vlastníci více než 360 bytů v pražském Zeleném údolí.

Koupit dům bez pozemku?

autor. JURIS REAL

Koupit si byt či dům, ale současně si nepořídit i pozemek pod ním představuje obrovské riziko. Na vlastní kůži se o tom mohli přesvědčit i vlastníci více než 360 bytů v pražském Zeleném údolí.

Ti ve známé kauze nedokázali a nedokáží najít společnou konstruktivní řeč s novým vlastníkem pozemků o tom, za kolik by je odkoupili. A teď jim nezbývá než čekat na to, jak soud rozhodne o žalobě, kterou se obchodní společnost, za níž stojí advokátní kancelář Vlastislava Andrše, jehož choť Petra je současně soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 6, domáhá odstranění jejich staveb. Advokát Miroslav Hájek z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners, která vlastníky bytů v Zeleném údolí zastupuje, poznamenal, že v České republice existuje mnoho právních případů, kdy se, ještě za totalitního režimu, činžovní domy postavily na cizím pozemku. Ke komplikacím prý většinou nedochází, jestliže se jedná o pozemky státu nebo obcí. Problém může nastat ve chvíli, kdy se pozemky dostanou do rukou privátního subjektu, který má samozřejmě za cíl maximalizovat svůj zisk. Pak se třeba snaží odprodat pozemky vlastníkům bytových jednotek za co nejvyšší cenu, a když to nechtějí koupit, tak jim dělá různé naschvály. O tom, co dělat, aby se zájemce o byt nedostal do stejné situace, jako občané se Zeleného údolí, má jasno renomovaný advokát Václav Vlk: "Nekupovat byt, u kterého nejsou vyřešeny právní vztahy k pozemku." Zároveň čtenářům radí důkladně se informovat o majetkové situace kolem pozemků, např. v katastrálním operátu, a konečně vše konzultovat se svým právním zástupcem. Dr. Václav Vlk rovněž upozornil na skutečnost, že problém odlišného vlastnictví pozemků a staveb na něm řeší nový občanský zákoník, který by měl nabýt účinnosti k 1. lednu roku 2014. Jestliže někdo vlastní pozemek i stavbu na něm, stane se z toho jedna nemovitost, a neměla by tak již nastat právní situace, že by oboje patřilo úplně někomu jinému. Na případy, kdy tomu tak již je, však podle Dr. Vlka kodex soukromého práva nebude mít žádný vliv. Oba vlastníci budou mít pouze oboustranné předkupní právo, které mohou, ale nemusí využít.

Advokát Hájek svým klientům pro změnu nedoporučuje řešit pozemky nájemní smlouvou. Důvod je prozaický: je to jen dočasné řešení a nikdo neví, co se stane potom. A to je, zjednodušeně řečeno, případ Zeleného údolí. Pozemky, o něž v komplikované právní kauze jde, v roce 1989 vyvlastnil stát za účelem rozšíření vedle stojícího zařízení IKEM. Původně patřily celopražskému Lidovému bytovému družstvu, které se na přelomu let 1992 a 1993 rozdělilo na menší celky. V druhé polovině 90. let přišla developerská společnost IPB Real, ta v roce 1997 uzavřela s pražským IKEMEM nájemní smlouvu a kontrakt (smlouvu) o zřízení věcného břemene na užívání pozemků na 90 let a začala s budováním obytných domů se stovkami bytů. Jejich nynějším vlastníkům je dle vyjádření advokátů z advokátní kanceláře Vilímková, Dudák & Partners prodávala s příslibem, že zakrátko získá i pozemky a za stanovenou cenu je na ně převede, k čemuž ovšem nikdy nedošlo. Taktéž prý argumentovala nájemní smlouvou a věcným břemenem s tím, že se nemůže nic stát. Ale stalo se. V roce 2000 se totiž bytové družstvo začalo domáhat toho, aby bylo rozhodnutí o vyvlastnění zrušeno a pozemky se tak vrátily do jeho vlastnictví, což se nakonec stalo. Podle dostupných údajů pak Lidové bytové družstvo Praha 4 dostávalo na nájemném 1, 7 miliónu hrubého ročně. Z dokumentů družstva jasně vyplývá, že ještě předtím se na něj společnost IPB Real obrátila s nabídkou, že pokud družstvo v právním sporu uspěje, koupí od něho pozemky za pět miliónů. Představenstvo družstva vyhodnotilo nabídku jako moc nízkou, naopak v roce 2001 uzavřelo smlouvu se společností Gordion, jež za pozemky nabídla 18, 5 miliónu a navíc pomoc ve sporu o zrušení vyvlastnění. K prodeji, který podporovalo představenstvo družstva, nakonec přece jen došlo, a to v polovině loňského roku. Nemovitosti ovšem nezískala společnost Gordion, nýbrž firma GV Reality, na kterou počátkem loňského roku přešla část majetku Gordion, a to včetně smlouvy s družstevníky. Poté vše nabralo rychlý spád.

Developer IPB Real vypověděl nájemní smlouvu, čímž samozřejmě skončily i podnájemní smlouvy s vlastníky bytů. Není bez zajímavosti, že se o záměru IPB Real vypovědět smlouvu hovoří již v listinných podkladech družstva z června 2010. A když ještě krátce nato společnost IPB Real ještě zanikla, znamenalo to konec i pro smlouvu o věcném břemeni. Jednotliví vlastníci bytů se tak ocitli bez jakýchkoli smluv k předmětným pozemkům. Posléze přišla Andršova společnost GV Reality s tím, že jim pozemky odprodá. Ale za cenu mnohem vyšší, než zněla původní smlouva s IPB Real. Poté, co lidi odmítli požadovanou sumu jako přemrštěnou, obrátil se Dr. Andrš na soud se žalobou na zbourání domů. Právní zástupci vlastníků bytů zpochybňují platnost původních smluv IPB Real a snaží se docílit toho, aby justice rozhodla o zřízení věcného břemene in favorem (ve prospěch) jejich klientů s tím, že jestliže někdo pochybil, pak rozhodně ne oni (s využitím Hardoš, J. Koupit byt či dům bez pozemku pod ním je hazard. deník Právo, dne 18. 3. 2013, s. 4.).

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.