Nemovitosti-vykup.cz

Bankroty napříč Českou republikou

Počty firemních a osobních bankrotů klesají, živnostníků je stále víc.

Bankroty napříč Českou republikou

autor. JURIS REAL

Počty firemních a osobních bankrotů klesají, živnostníků je stále víc.

Zatímco v prvním čtvrtletí roku 2015 počet firemních a osobních bankrotů klesal, živnostníků v insolvenci přibylo.

Za první čtvrtletí tohoto roku vyhlásilo bankrot 273 obchodních společností, za stejné období roku 2014 jich bylo 319.

Znatelný pokles zaznamenaly osobní bankroty – od začátku letošního roku do konce března jich bylo vyhlášeno 4 485, loni za stejné období 5 244.

V opačné situaci se ocitají živnostníci. Těch, kteří hlásí bankrot, bylo do začátku dubna loňského roku jen 1 581, letos za stejné období už zbankrotovalo 2 119 z nich. Velké řetězce a špatná platební morálka – to jsou důvody, proč živnostníků vyhlašujících bankrot stále přibývá. „Vedle posilování pozic velkých společností a pozdního splácení faktur může být dalším důvodem nárůstu bankrotů živnostníků i to, že mohou vyhlašovat osobní bankrot teprve druhým rokem. Fyzické osoby mají tuto možnost už od roku 2008. V roce 2009 se počet osobních bankrotů zvýšil meziročně o 238 procent, v roce 2010 to bylo 154 procent, o rok později pak 85 procent. Růst počtu návrhů na oddlužení v Česku se zastavil až v prvním pololetí roku 2014, tedy šest let od zavedení institutu osobního bankrotu. U živnostníků je tedy možné předpokládat podobný trend,“ vysvětlil Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti VPI CZ.

Pořadí krajů z hlediska počtu bankrotů se během let dramaticky nemění.

„Nejvíce firemních bankrotů bývá obvykle vyhlašováno ve větších městech, kde také nejvíce obchodních společností sídlí. Nejvíce bankrotů obchodních společností zpravidla hlásí Praha, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, nejméně pak kraj Karlovarský a Vysočina. Osobní bankroty jdou ruku v ruce s nezaměstnaností, a proto více návrhů na oddlužení je například v krajích Ústeckém či Moravskoslezském, nejméně návrhů pak má hlavní město Praha, Zlínský kraj a Vysočina,“ uvedl Jan Malý. Žádost o oddlužení může podat k soudu kdokoli, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. „Například věk nebo zdravotní stav není při posuzování návrhu na povolení oddlužení nijak určující. Důležité jsou především výdělkové možnosti dlužníka. Pokud je člověk ve své žádosti o oddlužení neúspěšný a oddlužení mu nebude povoleno nebo se následně překlopí v konkurz, může o něj požádat opakovaně až po uplynutí pěti let,“ popsal Jan Malý.

Vyřizování agendy insolvenčních řízení se v Česku věnuje kolem 90 soudců, nejvíce jich je v hlavním městě.

I když se podle odborníků situace stabilizuje, soudy mají stále problém řešit insolvenční řízení v termínu.

„Samozřejmě vyšší počet soudců umožňuje rychlejší vyřízení kauzy. Časové postupy soudu obecně jsou dány právě vytížeností jednotlivých soudců. Práci soudů také zpomalují nedokonalé návrhy na oddlužení, často v nich chybí povinné přílohy, jako jsou seznam majetku, závazků a listina dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky. Pokud je dlužnický návrh bezchybný, insolvenční zákon stanovuje lhůtu pro rozhodnutí o insolvenčním návrhu do 15 dnů od podání návrhu,“ popsal Jan Malý.

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.