Nemovitosti-vykup.cz

Analýza cen pozemků na území hlavního města Prahy.

V dnešním článku se podíváme na cenu pozemků v hlavním městě a rovněž tak na širší problematiku s tím spojenou.

Analýza cen pozemků na území hlavního města Prahy.

V dnešním článku se podíváme na cenu pozemků v hlavním městě a rovněž tak na širší problematiku s tím spojenou.

autor. JURIS REAL

Ceny pozemků v části Prahy mírně stouply.

Pražští zastupitelé na svém včerejším zasedání aktualizovali cenovou mapu pozemků na území hlavního města. Ceny pozemků na zhruba 19 procentech rozlohy metropole vzrostly v průměru o čtyři procenta. Zbytku hlavního města se to nedotklo. “Cenová mapa pozemků stanovuje orientační ceny nemovitostí a má především dva účely,” řekl Právu ředitel odboru správy majetku Radek Svoboda. “Je to jeden z podkladů pro znalce, podle kterých určují ceny pozemků. Je také veřejně a zdarma přístupná na internetových stránkách magistrátu nebo k nahlédnutí v jeho budově. Pokud tedy chce občan koupit například pozemek pro stavbu, dozví se díky ní, jaká je jeho orientační cena. Je na ní vyznačena i historie vývoje ceny,” dodal. Výše ceny pozemků se stanovuje podle uzavřených kupních smluv registrovaných na katastrálním úřadě. Podle schváleného materiálu meziročně nejvíce rostly ceny pozemků rodinných domů v centru, a to o 8 procent, u bytových domů o 5 procent. U rodinných domů na krajích centra byl růst 7 procent, u bytových domů 3 procenta. Největší vliv na růst cen parcel má nedostatek ploch využitelných pro výstavbu, roli hraje také vzdálenost od centra i dopravní obslužnost, především napojení na metro. Roste rovněž zájem o atraktivní lokality na krajích Prahy. Naopak se velmi snížilo obchodování s pozemky určenými pro stavbu obchodních center, hotelů nebo kanceláří (Paštěka, H. Ceny pozemků v části Prahy mírně stouply. Mladá fronta DNES-příloha Praha - Střední Čechy dne 21. 1. 2011, s. 10).

Pozemky zdražují, poukaz na slevu je územní plán.

Proluky v centru stojí jako několik luxusních aut. Stoupají ale i ceny pozemků na okrajích, kde přerostly sumu 5 000 za metr čtvereční. Situace bude zlá, dokud město neschválí nový územní plán. Pokud hledáte místo na stavbu rodinného domu, musíte počítat s tím, že bude dražší než před rokem. Praha včera vydala cenovou mapu pozemků, podle níž za ně lidé vloni platili o čtyři procenta více než v roce 2009. V Praze je zoufale málo parcel, většina je na okrajích a ceny rostou. Situace se ale brzy obrátí, a to ve chvíli, kdy magistrát schválí nový územní plán, který umožní stavět tam, kde to dosud nešlo. Třeba na nevyužívaných loukách. Rozpracovaný plán dokončí již toto zastupitelstvo. K orientaci lze použít cenovou mapu, kterou si může každý najít na internetu. V té nové třeba zjistíte, že pětina Prahy zdražila o 4 %. “Najdete v ní přehled cen i to, jak se v letech vyvíjely. Majitel si udělá přehled o hodnotě své parcely,” vysvětluje Radek Svoboda, ředitel odboru správy majetku. Kupec tu najde levnější lokalitu. S cenami magistrátu pracují i odhadci, jejichž posudky lidé potřebují pro banky k vyřízení hypotéky nebo pro vypočítání daně z převodu nemovitosti. “Pokud by byl odhad výrazně nižší či vyšší než cenová mapa, je to pro magistrát signál, aby se o rozdíl zajímal,” naznačuje zastupitel Milan Richter, že Pražané mohou mapu využít i k tomu, aby nekupovali moc draho a neprodávali levně. Problém ovšem je, že sumy v mapě často neodpovídají tomu, co lidé nakonec najdou mezi nabídkami realitních kanceláří. Například na Smíchově má metr čtvereční hodnotu 5 3000 korun, ale majitel parcely u Radlické ulice chce více než dvojnásobek. “Mapu jsme vytvořili ze skutečných cen, z uskutečněných obchodů, které zapsal v letech 2009 a 2010 katastrální úřad,” říká radní Aleksandra Udženija. Úředníci tak počítali průměr cen z 2 500 prodejů. “Neovlivníme výjimečné úlety v cenách,”podotýká Svoboda.

Na okraji Prahy letí ceny nahoru.

I realitní makléři připouštějí, že někteří majitelé pozemků mají přehnané požadavky a chtějí za metr čtvereční nesmyslné peníze. “Do ceny se ale promítá i to, jak je pozemek atraktivní, na jakém je místě. A hlavně: víte snad o nějakém volném pozemku ve vnitří Praze? Je jich velmi málo, prakticky žádné,” poukazuje na další důvod vysokých cen Milan Kremel z Mexx reality. Lidem tak nabízejí hlavně pozemky v okrajových částech města. “V Radotíně, Slivenci nebo na Zličíně,” jmenuje Kremel. Jenže velká chuť stavět má vliv na rychlejší růst ceny i tady. “Až o sedm procent,” zveřejnila včera radnice s tím, že za metr čtvereční na okraji se platí průměrně od 3 6000 do 5 000 korun (Frouzová, K. Pozemky zdražují, poukaz na slevu je územní plán. Mladá fronta DNES dne 21. 1. 2011, s. B 3).

Zbaví se město lukrativních parcel za “lidovou” cenu?

Realitní společnosti nabízejí srovnatelné pozemky za nesrovnatelně vyšší ceny. Okrade se Praha o peníze?

Pět minut pěší chůzí na metro Háje. Napravo, co by kamenem dohodil, Hostivařská přehrada, na druhé straně, doslova za rohem, Milíčovský háj. Základní škola nedaleko. Zkrátka ideální místo k rodinnému bydlení v klidném jihovýchodním cípu Prahy, a přitom, díky metru C, jen kousek od centra. Ideální místo pro rodiny s dětmi. Takto atraktivní parametry mají městské pozemky o výměře bezmála dva a půl tisíce metrů čtverečních v katastrálním území Háje. Mají zde vyrůst obytné domy. “Praha se ale hodlá těchto pozemků pod cenou a bez koncepce zbavit,” varoval zastupitel hlavního města a Prahy 11 za TOP 09 Jan Vašíček. Ještě minulá politická reprezentace magistrátu posvětila rozporuplné úřední rozhodnutí. Metr čtvereční se zde může prodat asi za 2 600 korun. “Tato cena se nám zdá příliš nízká. Město by pozemky vůbec neměla prodávat,” zdůrazňuje Vašíček. “Naší prioritou je poskytovat startovací bydlení pro rodiny s dětmi,” prohlašuje opakovaně pražský radní pro sociální oblast Petr Dolínek (ČSSD). “Tato lokalita by byla pro to naprosto ideální. Nevidím důvod, proč by město zrovna tento pozemek nemohlo využít pro vlastní výstavbu,” vzkázal Dolínkovi Vašíček a předložil argumenty nové radní pro oblast majetku a podpory podnikání Aleksandře Udženija (ODS). Jak se k problému, který souvisí ještě se starou politickou reprezentací města a především s bývalým ředitelem odboru obchodních aktivit magistrátu postaví, se včera bohužel nepodařilo zjistit. Radní Udženija se na stůl měl dostat materiál, který plánovanému prodeji “ideálních pozemků na Hájích vytýká tři věcné rozpory. Prvním je účel, pro který se pozemky prodávají. Souhlas s úplatným převodem byl vydán za podmínky pozdější výstavby nebytového domu. Otazníky vyvolává fakt, že při vyhodnocení soutěže se již hovoří o bytových domech.

Srovnatelné lokality?

Dalším rozporem, je skutečnost, že při otevírání obálek byly doručeny pouze dvě nabídky. Následná důvodová zpráva ale jmenuje tři zájemce. Tím nejpodstatnějším zádrhelem je ovšem již zmíněná cena 2 600 korun za metr čtvereční. Podle Deníku dostupných informací byla stanovena znalcem. Bývalý ředitel odboru obchodních aktivit magistrátu Petr Ďurica k tomu před časem uvedl: “Částka vychází ze srovnání ceny obdobných pozemků nabízených na trhu s nemovitostmi v daném místě a čase.” Pro stanovení srovnávací ceny nemovitosti podle něj byly použity čtyři pozemky, nabízené na realitním trhu. Jeden se nachází v Kunraticích, dva v Křeslicích a další v Hrnčířích. Jistě mi dáte za pravdu, že předmětný pozemek, který se nachází v blízkosti metra C Háje, Hostivařské přehrady a Milíčovského Lesa, nelze srovnávat s pozemky v uvedených lokalitách, které jsou mnohem hůře dopravně dostupné,” píše zastupitel Vašíček radní Udženija. V materiálu zároveň zpochybňuje objektivitu Ďuricou zmíněného znaleckého posudku a navrhuje vypracování posudku oponentního. “Ten by měl vzít v úvahu ceny nemovitostí nabízených na realitním trhu ve skutečně srovnatelných lokalitách,” dodává Vašíček.

Srovnání cen nemovitostí:

Informace vycházejí z údajů zveřejněných na renomovaném realitním serveru www.sreality.cz. Pro připomenutí, pozemek na Hájích, o kterém je řeč je dosud “znaleckým posudkem” oceněn částkou 2 600 Kč/m2.

1) Pozemek pro výstavbu menšího RD, Praha 11, vzdálenost od stanice metra Opatov cca 3 minuty pěší chůze. Cena 9 472 Kč/m2. (Za pozemek pro výstavbu bytového domu se obvykle platí násobně více, nežli za pozemek pro výstavbu rodinného domu).

2) Pozemek pro bytovou výstavbu v Praze 4 Podolí. V dosahu tramvaje. Cena 16901 Kč/m2.

3.) Pozemek pro komerční výstavbu v Praze 4 - Michle, ulice Chodovská. Vhodný pro výstavbu administrativní budovy. Cena 5 875 Kč/m2.

4) Pozemek pro komerční výstavbu v Praze 4 Braník, ulice Novodvorská. Vhodný pro výstavbu polyfunkční budovy. Cena 14 583 Kč/m2.

5) Pozemek pro výstavbu bytového domu v Praze 4, Komořany, vhodný pro výstavbu developerského projektu - bytový dům. Cena 5 700 Kč/m2.

- “Na základě výše uvedených příkladů je zřejmé, že při prodeji pozemků na Hájích by mělo být dosaženo násobku původně stanovené kupní ceny. Navrhuji, aby bylo nařízeno řádné výběrové řízení s možností oslovení většího počtu zájemců a to zveřejněním nabídky na realitním trhu.” zastupitel Jan Vašíček v podnětu zaslaném radní Udženija (JFK Zbaví se město lukrativních parcel za “lidovou“ cenu?, Pražský deník, dne 22. 1. 2011, s. 1 a 3).

Zlato mezi paneláky.

Čím je tak výjimečné pražské Jížní Město kromě toho, že jde o největší sídliště v Česku? Místní politici tam mají pod palcem volné obecní parcely za stamiliony přímo v centru čtvrti. Ty se nestačily zastavět, když sídlištní komplex v 70. letech vznikal. Kvůli své výhodné poloze jsou nyní velmi cenné a bojují o ně developeři.

Na pražském Jížním Městě žije 83 tisíc lidí. To je jen o pár tisícovek méně, než mají Pardubice, a o poznání více, než má Zlín, Jihlava nebo Karlovy Vary. Toto největší české sídliště se ovšem ani zdaleka nepodobá klasickému městu - a to není řeč o všudypřítomné šedi paneláků, které se snaží převléct své fasády do barev. Proč? Pomozme si příklady. Na 83 tisíc obyvatel je zde jen asi šedesátka restaurací a kaváren - v ostravské Stodolní ulici je jich stejně. Kostely? Tři. Kulturní centra? Tři. Knihovny? Dvě. Kino? Jediné. Divadlo? Žádné. Bazén? Žádný. Město se kromě bytových domů nedostavělo, a proto tu zůstalo obrovské množství lukrativních pozemků. O ty se nyní perou bohatí developeři, což dává nevídanou moc zdejším politikům, kteří touží držet palec nad obchody s pozemky za stamiliony. O spory mezi politiky i ze stejných stran tu nebyla nouze snad nikdy. Vše vygradovalo v roce 2006, kdy se proti sobě postavily dvě kliky ODS. Ta, která podporovala tehdejší starostku Martu Šorfovou, a ta, jež stála za jejím nástupcem Daliborem Mlejnským. Při snaze oslabit své odpůrce tu politici došli až tak daleko, že si při hledání kompromitujících materiálů zřejmě objednali soukromé detektivy agentury ABL nynějšího ministra dopravy Víta Bárty (VV). Podle informací, které v průběhu posledních měsíců shromáždila MF DNES, sledovala soukromá očka každodenní život Marty Šorfové i jejích dětí i dalších politiků, nezákonně nakupovala informace z neveřejných policejních databází a několik hlasitých odpůrců vedení radnice skončilo zmlácených. Obyvatelé začínají otevřeně mluvit o mafiánském městě na způsob italského Palerma. Śorfová skončila v roce 2006 po čtyřech letech ve funkci starostky i přesto, že jí voliči (jako pětce na kandidátce) dali nejvíce preferenčních hlasů. Starostou se stal Dalibor Mlejnský. “Je potřeba, aby tam nastoupil někdo tvrdší a dravější, s většími manažerskými schopnostmi. Paní starostka byla málo razantní při prosazování priorit strany,” vysvětlil tehdy rozhodnutí místopředseda pražské ODS a také stranická jednička na Jížním Městě Jiří Janeček.

Dědictví roku 1973.

Kauza ABL vznikla vlastně už v době, kdy na stavbu sídliště přijely první bagry. Jížní Město je první ze tří nových měst založených v 70. A 80. Letech na periferii Prahy, mělo být moderní zástavbou s vlastním centrem, službami i pracovními příležitostmi pro své obyvatele. Stavět se začalo v roce 1973, ale původní vize se změnila k nepoznání. Nepostavilo se centrum, šetřilo se na parkovacích domech, sportovištích, kulturních a společenských budovách, nevznikla náměstí ani bulváry s obchody a kavárnami. Socialistická výstavba se soustředila jen na byty. Oblast, jež se skládá ze čtvrtí Roztyly, Opatov, Chodov a Háje, zůstala obrovskou šedivou noclehárnou pro desetisíce Pražanů, kteří každé ráno odjíždějí za prací jinam. Plochy určené pro kulturu, rekreaci nebo obchodní plochy zůstaly prázdné. “Celé Jížní Město se mělo skládat z několika celků s vlastními centry. Z nich zůstala torza a obrovské volné plochy, které nyní mají velkou cenu,” potvrzuje autor vítězného návrhu na urbanistickou podobu čtvrti ze 60. let Jiří Lasovský. A právě tady leží začátek celého příběhu. Příběhu přetahování o moc mezi politiky, špiclování uvnitř politických stran, o možných komplotech mezi úřadem a bohatými developery, boj o správu nad pozemky stamilionových hodnot.

Centrum čtvrti - prázdné a lákavé.

Dnes jsou takové plochy pro developery lákavým soustem. Zpravidla jde totiž o místa přímo u stanic metra jednoduše dostupná autem díky nedaleké brněnské dálnici a s kvalitním napojením na inženýrské sítě. Stavitelé tu nemusí budovat plynová potrubí, vodovod ani silnice. Navíc jim na rozdíl od vnitřního města nekomplikují práci památkáři - mohou si tu prakticky postavit, co chtějí. Také chybí jakákoli koncepce, co kde má stát a jak to má vypadat, což jim dává neuvěřitelnou svobodu. Radnice Jížního Města (oficiálně Prahy 11) se tak dostala v porovnání s jinými městskými úřady v zemi do výjimečné situace. Disponuje obrovským množstvím lukrativních parcel. Buď patří přímo jí, nebo je spravuje za magistrát. Jak se zdá, s developery si radní rozumějí. Starosta Dalibor Mlejnský si po nástupu do úřadu nechal vypracovat přehled majetku městské části včetně pozemků, které nejsou efektivně využívány. A ty pak úřad začal postupně prodávat zejména pro výstavbu bytů. “Přírodě i sobě nejvíc posloužíme, když přestaneme zastavovat volnou krajinu a zvýšíme intenzitu zástavby v městských uskupeních,” odůvodňuje to starosta na webu úřadu. Zní to sice logicky, ale je tu řada výhrad. “Neexistuje koncepční dokument pro koordinaci urbanistického rozvoje, který by prošel standardním projednáváním s občany. Nejsou známy priority ani veřejný zájem,” uvedl architekt Karel Maier z ČVUT v časopise Jihoměšťan. Proto se developeři o pozemky přetahují. “Tlak developerů na politiky je velký. Snaží se stavět bytové domy, maximálně kanceláře, což je ekonomicky výhodné. Není zájem budovat třeba divadla,” říká tvůrce původního návrhu čtvrti Lasovský. Nové výstavbě nahrává i fakt, že je panelové město stále anonymní noclehárnou a zdejší lidé se moc nezajímají, co se děje kolem nich. A nemají na to ani čas, když večer přijedou metrem domů. Parčíky či parkoviště tak bez povšimnutí mění své majitele, bez povšimnutí se schvalují stavby a obyvatelé domů pak jen překvapeně sledují, jak jim před okny roste další budova. Územní plán tu totiž jen velmi málo ploch označuje za parky, přestože nyní jako parky lidem slouží. Bez zdlouhavého schvalování se tak místo zeleně klidně může začít stavět.

Radnice prodává pozemky pod cenou.

Zdejší občanská sdružení upozorňují na to, že radnice prodává pozemky často pod cenou. Například pozemek na Litochlebském náměstí - což je vlastně jen jeden velký kruhový objezd mezi paneláky - hodlá prodat soukromé firmě za 1 600 korun za metr čtvereční. “Běžná cena v okolí je kolem 8 3000 korun za metr”, upozornil Zdeněk Kvítek ze sdružení Hezké Jížní Město. Takové cifry lze ověřit i na trhu realit. Třeba realitní agentura Eurobydlení.cz aktuálně prodává pozemek na Chodově pro stavbu rodinného domu za 9 240 korun za metr čtvereční. Nízkou cenu zdejší úřad obhajuje znaleckým posudkem. “Praha 11 vlastní pouze několik pozemků v této lokalitě, kde se snažíme o výstavbu obchodně-administrativní budovy v souladu s územním plánem. Podotýkám, že Praha 11 stále tyto pozemky vlastní, žádné pozemky neprodala,” zdůrazňuje starosta Mlejnský. Podezřelý je ovšem i výběr budoucího kupce. “Úřad sice vypsal výběrové řízení na prodej pozemku, ale dal uchazečům jen 14 dní na to, aby vytvořili studii na využití tohoto území. Podle mého názoru je tato doba velmi nedostatečná a zásadně ochudila Prahu 11 o opravdu hodnotné návrhy,” míní Jiří Štyler ze sdružení Chodov. Na Opatově, kousek od Litochlebského náměstí, architekt Lasovský navrhoval náměstí centra - jenže tady už je buď všechno prodáno, těsně před prodejem, nebo zatížené restitučními nároky. Své pozemky tu už prodával i magistrát. “Magistrát prodal 38 tisíc metrů čtverečních parcel. Bez výběrového řízení,” spočítal Jiří Štyler. “Opatov je z pohledu územního plánu připraven k okamžitému zastavění. Záleží však především na vůli vlastníků pozemků. Praha 11 zde žádné pozemky nevlastní,” tvrdí Mlejnský. Podle katastru nemovitostí je v této lokalitě sice několik soukromých parcel, ale většinu drží magistrát. A magistrát zpravidla dává své pozemky do správy městským částem. Pouze si vyhrazuje právo zasáhnout do řízení v případě, že je chce podřízená radnice prodat. I na magistrátu přitom měli v uplynulém volebním období politici z Jížního Města silný vliv. Dva z jedenácti radních byli právě odsud, což je ve městě složené ze čtyřiapadesáti městských částí unikát. I další obecní parcely byly na Jížním Městě prodány za neobvykle nízkou cenu. Zatímco za pozemek pro výstavbu vilky na Hájích zaplatila nová majitelka 6 840 korun za metr čtvereční, sousední pozemek pro developera s plány na patnáctipatrový dům stál jen 2 630 korun za metr. A podobných příkladů by se našlo víc. A opět šlo prakticky výhradně jen o projekty na bytové domy, často mrakodrapy. Tedy projekty, na nichž investoři nejvíc vydělají. Třeba osmdesátimetrový byt v novostavbě se v této lokalitě běžně prodává za víc než 4, 3 milionu korun.

Peníze do kasy, nebo do kapsy?

Proč tomu tak je? Občanská sdružení v tom vidí jasnou domluvu mezi politiky a developery. Radnice jen krčí rameny - prý nemůže novým majitelům parcel diktovat, co mají stavět. “Dalším motivem je možná provázanost mezi územním rozvojem a bohatými investory, kteří dokážou svou vděčnost prokazovat mnoha způsoby,” míní Radka Soukupová ze sdružení Hezké Jížní Město. Radnice jakoukoli korupci odmítá, ale přiznává, že investoři nedostávají pozemky a povolení na nich stavět zadarmo. Těží z toho prý ovšem celá čtvrť. “Nutíme developery k doplnění jejich záměrů o občanskou vybavenost všemi prostředky, které umožňuje platná legislativa. Současný územní plán je však v tomto směru na straně developerů. Když sami nechtějí, tak nemusí. Praha 11 se proto od nich snaží získat peníze na řešení problémů, které sami způsobí. Jako příklad mohu uvést smlouvy, ve kterých získáváme od investorů peníze na rozvoj infrastruktury. Jak dobře víte, jsme za tyto smlouvy kritizováni a jsme obviňováni z korupce,” uvedl starosta Mlejnský. Například společnost Skanska, která tu staví obrovský komplex pro tři tisíce obyvatel, nemusela postavit žádné prostory pro veřejné využití. Jen poslala Praze 11 dar 19 milionů. Přitom když občané bojovali proti výstavbě, starosta Mlejnský je přesvědčoval, že v přízemí jednoho z domů bude školka. To byl argument, jenž rozhodl pro developera při výběrovém řízení. Nyní se už ví, že tu žádná školka nebude, prý by nesplňovala hygienické normy. Přednost dostalo fitness. Na louce na okraji čtvrti kousek od metra Háje měl zase vyrůst domov seniorů, nakonec tu bude Central Group stavět opět byty. Mají být až v osmnáctipatrových domech. Přestože s tak vysokou zástavbou místní stavební úřad nesouhlasil, radní ji podpořili. Možná, že radnice skutečně nemá jednoduchou pozici, když developeři nemají zájem přistupovat na podmínky politiků a dávají přednost bytovým domům a kancelářím před výstavbou společenských a kulturních center. Nebylo by pak rozumnější se před živelným prodejem snažit změnit územní plán, který by developerům více svázal ruce a umožnil úředníkům klást si přísnější podmínky (Švec, P. Zlato mezi paneláky, Mladá fronta DNES-příloha publicistika, dne 31. 1. 2011, s. A 11)?

Na prodeji pozemků u metra Háje prý vydělá developer.

Pražský Dopravní podnik (DP) se rozhodl zbavit pozemku navazujícího na východní vestibul stanice metra Háje. Soukromý investor zde už dlouho plánuje výstavbu Centra Nové Háje. DP s ním uzavřel smlouvu o budoucí kupní smlouvě upozornil opoziční zastupitel Jan Vašíček (TOP 09). Podrobnosti o chystané transakci, například cenu, se Vašíček nedozvěděl. “Kokrétní podmínky není DP v souladu s mlčenlivostí, kterou je vázán v rámci smluvní dokumentace, oprávněn třetím osobám sdělovat,” odpověděl mu náměstek primátora Karel Březina (ČSSD), který předsedá dozorčí radě DP. Háje se mají podle něho revitalizovat stejně jako další vestibuly metra. “Cena odpovídá ceně v místě a čase obvyklé a je stanovena na základě znaleckého posudku,” reagovala na otázku Práva mluvčí DP Ilona Vysoudilová. Na pozemek se má vztahovat věcné břemeno. Práva k pozemkům jsou nezbytná pro zahájení územního řízení. Podle Vašíčka bude moci nový majitel pozemku na Hájích blokovat vlastníky ostatní a jejich projekty. “Tato exkluzivita může novému vlastníkovi přinést mnohasetmiliónový zisk. Vždyť podle statistik touto stanicí metra projde denně 40 až 50 tisíc cestujících,” uvedl Vašíček. Fakt, že jako městský zastupitel nedostal potřebné informace, je podle něho v rozporu se zákonem. DP s tím ovšem podle Vysoudilové nesouhlasí. “Nicméně Centrum Nové Háje jedná s vlastníky pozemků o prodeji a podle našich informací dva z nich již vlastní a na dalších 90 % pozemku již mají uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí,” doplnila Vysoudilová. Centrum mělo původně mít podobu 120metrového mrakodrapu, starosta Prahy 11 Dalibor Mlejnský (ODS) již před volbami i s ostatními radními po tlaku veřejnosti odmítl. Mluvčí jedenácté městské části Andrea Wolfová neví o tom, že by se o mrakodrapu nazývaném Porto Háje na radnici znovu jednalo. “V té podobě to neprojde,” řekla Právu (hyp,trj. Na prodeji pozemků u metra Háje prý vydělá developer. Právo - příloha Praha-Střední Čechy, dne 30. 3. 2011, s. 11).

Prodat pozemek s utajeným nájemcem už bude hodně těžké.

Taková trochu typická česká finta: Koupíte od někoho pozemek, a aniž byste byli na cokoli upozorněni, náhle zjistíte, že půdu má na příštích padesát let pronajatou místní rolník, který tu po generace pěstuje vojtěšku. A zbavit se nechtěného nájemníka nemusí být snadné. Podle návrhu nového občanského zákoníku, který má nejpozději v dubnu dorazit do vlády, výrazně roste šance, že se kupující do podobné situace nedostane.

Bude v katastru.

Nový zákon totiž umožňuje zapsat přímo do katastru nemovitostí kromě vlastníka i nájemce. Nejde sice o povinnost, nájemce by však byl hloupý, pokud by této možnosti, na kterou bude mít ze zákona právo, nevyužil. Právě on a případný kupec pozemku totiž budou mít největší zájem, aby je prodávající majitel - půjde-li o šibala - neošidil. Ten zápis by byl samozřejmě jenom deklaratorní a vznik nájmu by nezávisel na tom, kdy se do katastru nemovitostí zapíše, ale na termínu účinnosti smlouvy,” vysvětlil Právu hlavní autor zákoníku Karel Eliáš. “Uvedlo by se ale veřejnou známost, že pozemek je pronajatý. Což samozřejmě je důležité,” podotkl. Novinka se sice dotýká prakticky celého trhu s realitami, nejvíc ale zasáhne právě obchodování s ornou půdou. “Když kupujete administrativní budovu s kancelářemi, tak už z okolností koupě vyplývá, že kanceláře jsou pronajaté, máte možnost si to ověřit,” sdělil Právu Eliáš. “Když ale kupujete pole, navíc třeba v půlce prosince nebo ledna, kdy na něm leží půl metru sněhu, tak nepoznáte, že na něm někdo hospodaří,” popsal klasický příklad autor zákona. Kupec pozemku, který původní majitel dlouhodobě pronajal, bude mít možnost do tří měsíců poté, co nájem odhalí, jeho platnost okamžitě zrušit. “Neměl-li nový vlastník rozumný důvod pochybovat, že kupuje věc, která není pronajata, má právo vypovědět nájem do tří měsíců poté, co se dozvěděl nebo musel dozvědět, že je věc pronajata a kdo je nájemce,” říká výslovně zákon, který podle předběžného harmonogramu překladatelů nabyde účinnosti za dva roky. Zápis nájemního práva v katastru však může konfliktním situacím předejít. Proč zákon nestanovuje uvádět nájemní závazky v katastru nemovitostí povinně, vysvětluje Eliáš hlavně krátkodobými pronájmy. “Když si někdo z nějakého důvodu pronajme pozemek na tři měsíce nebo třeba na víkend kvůli pořádání technoparty, pak opravdu není důvod ukládat mu, aby takový pronájem zapsal do katastru nemovitostí,” konstatoval Eliáš (Koukal, J. Prodat pozemek s utajeným nájemcem už bude hodně těžké, Právo, dne 28. 1. 2011, s. 1 a 4).

Fórum

Vaše jméno:
Váš E-mail:
Text:
	Opište ověřovací kód z obrázku!
	Odesláním tohoto příspěvku poskytujete souhlas se zpracováním osobních údajů podle GDPR.